Umělecké tvoření je radost,
je jako cesta krásnou krajinou.
Míjím mnoho rozcestí,
ale není špatných odbočení.

Někdy přesto pociťuji obavy,
snad i bolest sui generis.
Nohy mě nechtějí nést.
Zastavuji.

Někdy sním o vlastní pěšince,
ale zdráhám se po ní vyjít.
Nevadí.
Všechno má svůj čas.

Ovlivňuje mě to, čemu se otevírám.
Snažím se rozumět kráse kolem
a potom zachytit její podstatu.
Je všude, byť i v utajení.

Neaspiruji na uměleckou dokonalost,
kterou těžko kde najít.
Chci znát techniky a pravidla,
ale nechci jimi být svázán.

Moje měna: upřímnost.
Jde mi o vyjádření pocitů,
které vnímám tváří v tvář krásnu.
Maluji náměty, ale vyjadřuji sebe.

Krajina se táhne do dáli.
A že nemusím dojít?
Nemusím.

Jsem amateur.
Miluji to.